Finanční krize, její příčiny, důsledky a následky, díl 1

Tento seriál bude pojednávat o příčinách finanční krize tak, aby jim jednak bylo možno kompletně a přitom jednoduše porozumět. Souvislosti budou popisovány takovým způsobem, že budou nesporně přitažlivé i pro čtenáře s vysokoškolským ekonomickým vzděláním. Seriál se také pokusí objasnit všechny zásadní mechanizmy, které se na krizi podílely a poskytnout vodítko pro předpověď následného ekonomického vývoje.

Bankovnictví s částečnými rezervami úvod

Naprosto zásadní a přesto opomíjený vliv na vznik a vývoj krize měl mechanizmus bankovnictví s částečnými rezervami, což je praxe zcela otevřeně praktikovaná všemi „moderními bankami“, spočívající v tom, že vložené prostředky se dále půjčují. Malá menšina lidí, a to i lidí s ekonomickým vzděláním, ale do důsledků domýšlí její dopady. Důsledkem toho je například poměrně nízký počet lidí, kteří krizi v nějaké formě předpovídali, přestože nástroje k tomu byly a my si je ukážeme. Budeme se soustředit nejen na mechanizmy fungování trhů, ale především praktické dopady těchto mechanizmů, ty jsou v ekonomických učebnicích téměř prakticky zcela opomíjené. Opomíjen je rovněž popis propletence zájmů různých aktérů a jeho popis pomocí příkladů z teorie her. Přitom motivace a jejich zmapování je pro odhad společenských procesů zcela nezbytný. My se těmito aspekty zabývat budeme..

Jedná se o běžnou praxi, kdy je část bankovních vkladů dále půjčována, a jen malá část se ukládá pro případ výběrů. V ekonomických učebnicích se dočtete, že pokud z banky vkladatelé najednou neočekávaně vyberou více peněz, daná banka buď pozdrží půjčky nebo uloží do zástavy k centrální bance část aktiv a ta jí poskytne peníze na překlenutí této situace. Poté bude muset daná komerční banka daná aktiva od centrální banky za původní cenu odkoupit zpět. Banka ručí vkladatelům za vklady svým kapitálem akcionářů. Navíc banky platí určitou sumu do fondu pojištění vkladů a z tohoto fondu by se vyplácely případné škody vzniklé vkladatelům krachem banky. Pokud jde o fond pojištění vkladů v ČR tak, má k dispozici podle nejnovější výroční zprávy cca 8mld Kč, což je i pro případ krachu menší banky málo. Vklady jsou pojištěné na 100procent výše do 50 tis EUR, ale případná výplata by byla rozložena do 5ti let. V případě krize je takové pojištění evidentně nedostatečné ale pro uklidnění vkladatelů zdá se zatím stačí a o to vlastně jde.

Zde předkládám schéma celého procesu, který budeme nazývat bankovnictví s částečnými rezervami. Šipky naznačují Oběh peněz. Zelené bloky jsou jednotliví aktéři tohoto procesu. Celý cyklus se mnohokrát opakuje. Na první pohled normální znázornění oběhu peněz v ekonomice.

Co vlastně musí takový systém splňovat, abychom o něm hovořili jako o bankovnictví s částečnými rezervami? Jistě to nebude název banka, nebo jiné byrokratické nebo zákonné znaky. Budou to znaky vycházející z fungování daného subjektu. Pro naše účely se ukazují vhodný následující výčet:

• Dochází k situaci, kdy jsou úspory jednotlivců shromažďovány investovány tak, že jsou investiční rozhodnutí dělána někým jiným než majiteli finančních prostředků.
• Proces se opakuje, tady systém se snaží investovat většinu prostředků, která je komukoliv k dispozici. V učebnicích ekonomie se tento blažený stav označuje vztahem úspory = investice.

Pokud se podivujete, že vám do těchto definic spadají i investiční a penzijní fondy, stavební spořitelny a jiné, nedivte se, spadají tam záměrně. Pro naše účely se jedná prakticky o banky.

Na první pohled se jedná o něco nevinného ve skutečnosti je proces doslova prošpikovaný problematickými faktory. Existující regulace přitom nejen tyto problémy ještě mnohonásobně zesiluje, ale i přenáší na lidi, kteří s daným schématem nechtějí mít nic co do činění prostřednictvím garancí z daňových výnosů.

Ale na to se již podíváme příště.